V této části článku se zaměříme na popis dalších z nejčastějších pochybení zadavatelů veřejných zakázek financovaných z prostředků poskytnuté dotace, které bývají předmětem kontroly poskytovatelů dotace, ovšem obvykle s negativními závěry pro příjemce dotace.

Jak je známo každému příjemci dotace, vynakládání finančních prostředků poskytnuté dotace podléhá celé řadě kontrol. Jejich smyslem je (anebo alespoň by mělo být) zjišťování porušení zákonných ustanovení či dotačních pravidel, náprava nedostatků, odstranění příčin těchto nedostatků, prevence jejich vzniku anebo též definování možných rizik za účelem odstranění vzniku nedostatků následných.

V zadávacích podmínkách se lze poměrně často setkat s požadavkem zadavatele, aby dodavatel doložil, že je v určité formě certifikován, a proto existuje předpoklad, že jeho plnění bude provedeno řádně. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se těmto zadávacím podmínkám poměrně často a podrobně věnuje a stanovuje, za jakých okolností může být taková zadávací podmínka v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a kdy jde o podmínku v rozporu s právem.

V průběhu zadávacího řízení velmi často nastávají situace, kdy dodavatelé, případně účastníci zadávacího řízení nejsou srozuměni s postupem zadavatele. A to jak s nastavením samotných zadávacích podmínek, tak s některými z následných úkonů zadavatele. Jedná se zejména o úkony typu vyloučení z účasti na zadávacím řízení, případně o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Pokud dotčený nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele, může se domáhat nápravy, a to formou námitek podle ustanovení § 241 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpis.

Jednou ze základních podmínek přípustnosti námitek proti postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky je aktivní legitimace stěžovatele, tj. skutečnost, že námitky musí být podány k tomu oprávněnou osobou. Posouzení aktivní legitimace stěžovatele k podání námitek přitom nemusí být zcela jednoduché v případě námitek proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním podle § 60 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Slova kryptoměny a daně se vedle sebe objevují poměrně často, zejména v období blížícího se podání daňového přiznání. Není tedy překvapivé, že mnoho nováčků ve světě obchodování s kryptoměnami si pokládá otázku, jak je to vlastně s jejich zdaněním a jaké daňové povinnosti pro ně vyplývají z české legislativy?

Článek se věnuje rizikům požadavku na předložení návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení v případech, kdy zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek závazné znění návrhu smlouvy. Dále pak poskytuje doporučení, jak postupovat, pokud dodavatelé v nabídce návrh smlouvy nepředloží nebo jej předloží v jiném než požadovaném znění.

Článek se zaměřuje na problematiku zpětného vymáhání dotací, která představuje zásadní riziko pro příjemce. Autor podrobně rozebírá časová omezení pro vymáhání dotací, jež se liší podle zdroje financování (národní vs. unijní prostředky) a vysvětluje rozdíly v právních úpravách. Text poukazuje na význam komunitárního práva a jeho přednost před právem národním.

Dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nemůže být nabídka po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li ZZVZ jinak, přičemž limity vyplývající z tohoto ustanovení se vztahují rovněž na předmět nabízeného plnění.

Jedním ze základních cílů zadávacího řízení vedeného podle zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZZVZ“), je vybrat dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou při dodržení zadavatelem stanovených kvalitativních parametrů.

Zákon o zadávání veřejných zakázek definuje situace, v nichž je ponecháno pouze na rozhodnutí zadavatele, zda zadávací řízení zruší nebo v něm bude pokračovat. Přesto se někteří dodavatelé snaží takový postup rozporovat s odkazem na zásady zadávání veřejných zakázek. Tvrdí například, že je diskriminační, nepřiměřené či nehospodárné zadávací řízení rušit.
Článek Zuzany Profousové z MT Legal představuje argumentaci a shrnutí postoje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k návrhům stěžovatelů proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem v takových případech.

V zadávacích podmínkách (typicky v projektových dokumentacích) se čas od času vyskytne odkaz na konkrétní výrobky. Obecně se jedná o nežádoucí stav, protože tím může dojít k bezdůvodnému zvýhodnění některých dodavatelů anebo omezení hospodářské soutěže. Musí to ale platit vždy? Jak se na odkazy na konkrétní výrobky dívá rozhodovací praxe? Tomáš Machurek a Jan Surý vás touto problematikou provedou a ve svém článku vám na tyto otázky odpoví.

Nové uveřejňovací formuláře eForms mají za sebou již více než čtvrt roku své funkčnosti.
Odborný článek Jana Galáře z MT Legal s.r.o., advokátní kancelář přináší stručné zamyšlení nad touto změnou, a to jak z hlediska pohledu zadavatele podle ZZVZ, tak i z pohledu praktických zkušeností uživatele.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že podstatné odložení povinnosti hradit smluvní pokutu může představovat podstatnou změnu závazku. Článek se věnuje právě tomuto rozhodnutí a jeho praktickým dopadům na zadavatele.

Tento příspěvek je druhou částí dvoudílného článku věnujícímu se problematice uskupení dodavatelů a změn v takovém uskupení v kontextu právní úpravy zadávání veřejných zakázek.

Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Zadávací lhůta je jedním z nástrojů v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož právní úprava po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb. ze dne 30. května 2023, který nabyl účinnosti dne 16. července 2023, doznala poměrně zásadních změn.

V roce 2023 byl významně novelizován zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento článek se věnuje změnám týkajícím se kvalifikace po této novelizaci.

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

U veřejných zakázek na stavební práce dodavatelé poměrně běžně v obchodních podmínkách potvrzují, že jako odborníci zkontrolovali projektovou dokumentaci před uzavřením smlouvy či před zahájením prací.

Tento příspěvek je první částí dvoudílného článku věnujícího se problematice uskupení dodavatelů v kontextu právní úpravy zadávání veřejných zakázek.

Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16.7.2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), umožňuje zadavatelům využití speciálního procesu získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, kterým je elektronická aukce.

Ustanovení § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, resp. ustanovení § 161 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon ukládá stavebníkům zvláštní povinnost ve vztahu k provádění staveb, které jsou veřejnými zakázkami a zároveň jsou realizovány stavebním podnikatelem, a to konkrétně zajištění výkonu autorského dozoru projektanta při jejich realizaci.

Dne 16. 6. 2023 byla publikována dlouho připravovaná novelizace č. 166/2023 Sb. (dále jen „novela“) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), která nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023.

Pozice vedoucího zaměstnance nese určitá specifika, která se promítají mj. do výpovědi zaměstnance ve vedoucí pozici.

Tento příspěvek navazuje a do jisté míry doplňuje článek kolegy Mgr. Milana Friedricha „Lze smlouvy na veřejné zakázky považovat za smlouvy uzavřené adhezním způsobem “.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s novou právní úpravou lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám po novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

Jakkoliv je obecně postup dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), fakultativní, může se z něj za určitých okolností stát povinnost zadavatele.

Nepředložení originálu záruční listiny bankovní záruky v nabídce již za určitých okolností nemusí nutně vést k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

Ustanovení § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v aktuálním znění (dále jako „ZZVZ“), je nadále předmětem odborných debat. Názory na to, jak dané ustanovení v praxi aplikovat, nejsou stále jednotné.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebyl od svého přijetí a nabytí účinnosti prakticky ani jednou přímo novelizován.

Zásady odpovědného zadávání (dále jen „ZOVZ“) byly do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) začleněny novelou zákona č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, s účinností od 1. 1. 2021.

Institut vertikální spolupráce (tzv. in-house zadávání) a praktické otázky s ním spojené jsou dlouhodobě tématem, kterému není, dle mého názoru, věnována pozornost adekvátní významu této výjimky z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Ustanovení § 2740 zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), upravuje důvody vyloučení společníka ze společnosti (společnosti ve smyslu § 2716 a násl. OZ).

Tématem tohoto článku je otázka, kdy lze nejdříve zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem poté, co bylo původní zadávací řízení zrušeno již v úvodní fázi, tedy předtím, než dodavatelům vznikla účast v zadávacím řízení.

Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek.

Jak vyplývá z ustanovení § 2051 ObčZ, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Odborný článek byl zpracován se zohledněním judikatury publikované do 31. 12. 2022.

Jednou ze základních snah zadavatele v zadávacím řízení je, mimo výběru co nejkvalitnější nabídky za co nejnižší cenu, provést celé zadávací řízení co nejrychleji.

Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži upravuje ust. § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud se ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zabýval konfliktem práva na informace a práva na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti

V českém právním řádu existuje (stejně jako v jiných členských státech Evropské unie) právní úprava, která reguluje zadávání veřejných zakázek.

Nový stavební zákon byl po několika letech legislativních příprav schválen Parlamentem ČR dne 13. července 2021 a publikován ve Sbírce zákonů pod č. 283/2021 Sb.

Jedním ze stěžejních zájmů zadavatele v rámci zadávacího řízení je vybrat dodavatele, který bude schopný provést předmět plnění ve stanovené, resp. očekávané kvalitě.

Cílem tohoto článku je představit práva a povinnosti zadavatele při objasňování nabídky účastníkem v zadávacím řízení realizovaném v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

S ohledem na vývoj cen nemovitostí v posledních letech a z toho pramenící nedostupnost vlastního bydlení pro zvětšující se část populace, nabírají na intenzitě snahy o realizaci projektů bytové výstavby.

Zadavatel má zájem, aby plnění veřejné zakázky proběhlo řádně a včas a za tím účelem bude prostřednictvím zadávacího řízení hledat vhodného partnera.

Obecně lze říci, že zadavatelé nemají povinnost ověřovat reference předložené účastníky zadávacích řízení v nabídkách/žádostech o účast apod.

Odkladný účinek žaloby je upraven zejména v § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Legální účast dodavatelů na přípravě zadávání veřejných zakázek prostřednictvím předběžných tržních konzultací je stále více…

Tento článek částečně navazuje na článek Základní aspekty trestněprávní odpovědnosti, ve kterém byly rozebrány předpoklady…

Cílem tohoto článku je představit povinnosti zadavatele při posouzení opatření k nápravě doložených…

Z ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vyplývá…

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) rozhodl rozsudkem ze dne 25. 1. 2022 ve věci C-181/20 (VYSOČINA WIND a.s.)…

Je oprávněným zájmem zadavatele, aby veřejné zakázky plnili dostatečně zkušení a kvalifikovaní dodavatelé…

V oblasti výstavby bývá velmi častým jevem, že si objednatel nechá zpracovat projektovou dokumentaci…

Institut předsmluvní odpovědnosti je v českém právním řádu zakotven od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.,…

Již přes rok, konkrétně od 1. 1. 2021 platí, že u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu…

Můj předchozí článek s názvem „Nevymáhání smluvní pokuty jako změna zadávacích podmínek?“…

Snaha o snižování emisí v oblasti dopravy rezonuje čím dál silněji. O to víc pak v oblasti dopravy silniční…

Pokud zadavatel z důvodu závislosti na aktuálním dodavateli IT technologie řeší potřebu upravit stávající IT řešení…

Jakkoliv mezi běžnější následky pracovního úrazu patří pokuta od orgánu inspektorátu práce, nutnost odškodnění poškozeného…

Článek se zaměřuje na nalezení správného postupu při stanovení výše kauce, která má být složena navrhovatelem…

Předmětem tohoto příspěvku je nastínění možných úskalí situace, kdy dojde k vyřešení reklamace v záruční době…

Zvyšující se ceny stavebních materiálů, pohonných hmot, ale i dalších surovin či též rostoucí inflace jsou v současné době…

Zadávací lhůta je lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Zadávací lhůta dle…

V řízeních o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), s poukazem na…

Obecně o směrnicích platí, že jsou: „závazné pro každý stát, kterému jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo…

V prvním díle článku jsme se zabývali obecně pojmem nepříznivých klimatických podmínek a soukromoprávními smlouvami…

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“)…

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) upravuje v části osmé překážky v práci…

Neurčitost ujednání o smluvní pokutě může spočívat v neurčitě identifikované povinnosti, jež je smluvní…

Účelem tohoto článku je polemika s pravděpodobně nově se utvářející praxí Krajského soudu v Brně…

V zásadě platí, že veřejnou zakázku je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání…

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení…

Jedním z aspektů, který může zadavatel uplatnit při zadávání veřejných zakázek v návaznosti na zásady…

V posledních letech můžeme, nejen na území České republiky, sledovat nárůst normalizace náhradního mateřství.

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit.

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“)…

V souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností[1] byl přijat změnový…

Nejprve se budu věnovat případu, kdy je ujednání slevy z ceny ujednáním o smluvní pokutě, přestože by ve smlouvě…

Vyjde-li po skončení dědického řízení najevo, že zůstavitel vlastnil další majetek, který nebyl předmětem…

V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického…

Výklad pojmu veřejné instituce podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím…

V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením…

Stále aktuálním tématem je šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojené dopady. Šíření onemocnění COVID…

Porušení povinnosti zadavatele stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění…

V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek…